Rozhovor s Fernandem na Masters of Rock

Silvanus from Studiorock.ro with Fernando (foto: Silvanus)

Silvanus ze Studiorock.ro s Fernandem (foto: Silvanus)

Tento rok hostil festival Masters of Rock ve Vizovicích jedno z největších jmen na scéně gotického metalu, kapelu Moonspell. Bylo skvělé mluvit s tak zahloubaným a sečtělým člověkem, jakým Fernando Ribeiro bezpochyby je. Kolem 9. odpolední měla skupina nějaký čas před vystoupením, které mělo začít v jednu ráno, měla po autogramiádě a vypadala nadšeně při pohledu na dav alespoň 20 000 fandů. Když Fernando Ribeiro přišel do tiskového stanu, každý si na něm všiml jedné věci: charizmatu. Po několika rozhovorech měl velmi dobrou náladu, odpovídal na otázky do detailů a profesionálně. Dámy a pánové, vítejte prosím ve světě Moonspell.

Q: Dneska jste hlavní skupinou dne největšího metalového festivalu v ČR. Jaký z toho máte pocit?

A: O tom nevím, jsem z toho sám trochu zmaten. Myslím, že Hammerfall jsou headlineři, protože, víte co, mají větší jméno a delší hrací čas. Ale řeknu vám, že jsem rád, že hrajeme na tak velkém festivalu v ČR a jsme poslední skupinou večera. Dokonce na našem posledním festivale, Metalcampu, jsme hráli přes den a vystoupení bylo skvělé, ale noc poskytuje větší atmosféru a intimnost pro naši hudbu. Všechno bylo fajn, když jsme tu posledně hráli, a myslím, že teď se přišlo na vystoupení podívat více lidí a je skvělé vidět všechny fanoušky během autogramiády. Dnes večer budeme mít velmi speciální set.

Q: Česká republika vypadá, že Moonspell zbožňuje. Měli jste někdy šanci tu pobýt déle?

A: No, já jsem byl vždycky fascinován Českou republikou, mám hodně rád Franze Kafku. Takže jsem toho o tomhle místě chtěl vždycky vědět více. Moje teta…byla v politice, když byla mladá. Pomohla vybudovat komunistickou stranu v 70. letech v Portugalsku. Byla její součástí a byla tehdy v Československu a dovezla mi dárek, tak jsem tu zemi chtěl taky poznat. Poprvé jsem tu byl, když jsme tu hráli, tuším, že to bylo v roce 1996 se Samael a Rotting Christ. Bylo to kultovní vystoupení, v Praze a každý si ho pamatuje. Od té doby jsme byli v České republice každý rok, ale ne na dovolené. Pamatuji si, když jsme byli poprvé v Praze, nazvučili jsme a šli jsme ven…ke Karlovu mostu, najít tu atmosféru. Jo, skvělá země! Jsem fascinován Evropou. Myslím, že všechny země v Evropě mají bohatou historii a…

Q: To nám chybí v USA

A: Jasně, chci říct… Byl jsem v USA, je to jiné, je to Nový svět ve smyslu, že se mi tam líbí hrát. Ale v naší hudbě vzýváme Evropu. I když naše evropská komunita upadá, neměli bychom si myslet, že jsme méně, než USA. Nejsme stát, jsme země, a to je teď velmi důležité.

Q: Další otázka je o minulosti Moonspell. Před pár lety jste vydali album Memorial a bylo to, jako kdyby vám do žil natekla nová krev. Co se stalo?

A: Popravdě, nevím, být hudebníkem není něco, co opravdu musí mít logiku. Myslím, že je to jako s těmi bohy v antických mytologiích, mají svá jména a věci, které dělají. Věřím, že každá skupina chce něco vyjádřit. Není to o agendě, vydavatelství nebo fanoušcích. Alba jako Memorial jsou přesně tím, co jsme chtěli dělat. Občas, když skládáte novou píseň, tak ten výkon není tak bravurní, a někdy zase ano. Máme ve skupině jedno zlaté pravidlo: neposlouchat cizí hlasy, jenom ty naše vnitřní, když skládáme, a pak se ukáže. Ten zbytek neovlivníme. Někomu se to líbí, jiným se to líbit nemůže. S Memorialem jsme udělali podobné prohlášení důležité pro nás a jiné kapely (jako Samael) a byli jsme mrtví, ale jen jsme se znova nadechovali, abychom pak přišli s plně metalovým albem. V podstatě jsem vždy věřil, že je prostor na kvalitní hudbu, na koncepční alba, než na to, co vyžadují časopisy. Cokoliv label chce dát ven na trh. Myslím, že Moonspell jsou jedna ze skupin, společně s Katatonií a Opeth, která je zavedená a myslím, že Memorial byl pro mnohé jako nový začátek.

Q: Jak reagovalo vydavatelství, nebáli se, že tvrdší album bude propadák na trhu?

A: Ne, chci říct, že na trhu jsme nikdy nepropadli. Na začátku byli celkem rádi, že i když jsme byli z Portugalska, tak jsme vydali 7 alb a vše šlo dobře. Když dokončíme mastering zvuku na albu, tak jim ho dáme. Předáváme jim Moonspell a nikdo na světě nerozumí Moonspell víc, než oni. Takže nikdy nebyl s albem Memorial nějaký větší problém, hezká změna, v té době velmi úspěšné album a kapela velmi často hrála.

Q: Věřím, že teď by mohlo být Daemonarch vydáno jako album Moonspell.

A: Vše, co děláš, musí mít svůj smysl a to je důležité. Nikdy jsem v první řadě nechtěl být hudebníkem, nýbrž učitelem, což byl můj sem. Pak se to změnilo, opustil jsem univerzitu, abych mohl jezdit po světě, dělat vystoupení, komunikovat s lidmi. Daemonarch  byl důležitý krok o rozmluvě s naší zvířecí stránkou. Navrátilo skupině nějakou temnotu v době, kdy jsme dělali spíše gotická alba. A hudba, která přišla na Wolfheart, byla jako příchod domů.

Q: A nyní otázky, které jsou trochu osobní, ale ne intimní.

A: Dobře.

Q: Moonspell jsou docela známí, dokážete se jako skupina uživit?

A: Jo, to je všechno o perspektivách, musíte si uvědomit, že nikdy nebudete bohatí hraním undergroundového metalu. Od roku 1996 jsem nedělal nic jiného, než Moonspell. Vždycky jsme si našli cestu, ať už jsme měli víc nebo míň peněz. Být hudebníkem není jako práce v kapele, život jde nahoru a dolů, ale co je dneska bezpečné na světě, že? Ukončil jsem studia filozofie a stal se hudebníkem. Mnoho mých bývalých spolustudentů pracuje jako pokladní v supermarketu, a to jsou inteligentní lidé! Takže bych řekl, že s trochou štěstí a talentu jsem vděčný za to, že se uživíme a žijeme pro hudbu.

Q: O tvé budoucnosti, myslíš, že hudba zapadá do tvého rodinného života?

A: Ano, má žena je zpěvačka, takže v tom si rozumíme. Nikdy jsme s tím neměli problém. Život je takový, jaký je. Co je horší: když jsme na tour a nevidíme děti nebo nepracujeme od 9 ráno do 5 odpoledne a ani tehdy nevidíme své děti, i když jsme doma? Nic není dokonalé. Musíte zkoumat, co děláte a můj rodinný život je skvělý a bude skvělý, i když budu žít jako člen Moonspell.

Q: Čas na vystoupení přichází, takže poslední dvě otázky: Ve východní a jižní Evropě, v Rumunsku taktéž, jsou tisíce fanoušků Moonspell, kteří si nemohou dovolit originální CD, stahují je… Považujete je za „hodnotné“ fanoušky?

A: Samozřejmě, že jo. Taky jsem byl mladý a taky jsem si nemohl dovolit originálky a dát si je do přehrávače, takže je to v podstatě to samé. Myslím, že je důležité si koupit album, když je šance. Vydavatelství a já jsme vyvinuli snahu a naše alba jsou teď v Rusku za $5. Nechceme naše fanoušky diskriminovat. Koupě alba neznamená dát volné peníze skupině, je to kus umění. Skupina je nositelem tohoto umění ve svých žilách a to pomáhá to umění tvořit. Měla by fungovat vyváženost. Pokud si nekoupíte album, přijďte na koncert, kupte si triko. Hudebníci stále žili v krizi, není to naše válka, nýbrž vydavatelství a lidé jsou pro nás důležití, abychom mohli jít dál.

Q: Poslední otázka: měl jsi někdy tour nebo vzpomínky z minulosti podobné těm, které jsou v knihách Mötley Crüe?

A: Větší podobnost je v nás a v tom, co je popisováno ve vzpomínkách Celtic Frost. K tomu se spíše vztahuje… být evropskou skupinou z Portugalska. Četl jsem The Dirt od Mötley Crüe. Začali jsme vystupovat jako smečka hladových vlků, jezdili jsme skrz Evropu, měli jsme vše, víš… stalo se pár věcí, nikdo přece není svatý. Zkusili jsme od každého trochu, ale během naší kariéry jsme se soustředili hlavně na hudbu a vystoupení. Nikdy jsme nebyli závislí, ať už na drogách, ženách, či jiném. Když jste… jste úplně mimo pointu. Tyhle věci se stávají, jsou vedlejšími efekty života hudebníků, ale odvádějí pozornost od důležitého, a tím je hudba. Jsme z Portugalska. Z Evropy. Jsme rádi, že tu hrajeme. Museli jsme procestovat víc, než kdokoliv jiný a soustředíme se na to, abychom hráli nejlépe, jak dovedeme, jako poslední skupina dne.

Děkuji mockrát za rozhovor. Ať se vám vystoupení vydaří a publikum je dobré.

Moonspell začali koncert přesně v 1 ráno, jak plánovali a měli obtížný úkol probudit unavené publikum. Ale jakmile vstoupili na pódium, plni energie, tak je dav následoval. Velmi speciální set sestával z celého alba Wolfheart a hitů z Irreligious. Pomalejší set, než v poslední době hrají, ale velmi dobře zapadnul do noční atmosféry a byla to noc v úplňku, který zářil na obloze. Vystoupení, které může být popsáno jedině slovy FULL MOON MADNESS!!!

Rozhovor zprostředkoval Silvanus (Studio Rock)

Překlad: Melville

Zdroj: StudioRock.ro

Profilový obrázek

Dominik Matus

Long time admin of this page, big fan and supporter of Moonspell band. Studied cabinetmaker and restorer.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.